Každý Goliáš potřebuje Davida

Strach je mocná síla, která vládne velké části dnešní společnosti, přiživována médii a zpravodajstvím, pojišťovacími agenty a prodejci bezpečnostních dveří, alarmů a zámků. V srdci člověka, který si není jistý Boží láskou a přízní, zakoření velmi rychle. Pro mnohé lidi se brzy stane poradcem při každodenních rozhodnutích a zamřížovaným oknem, skrze které hledí na své sny.

Lidé ovládaní strachem bývají negativní a svět pro ně představuje místo plné nástrah a nebezpečí. Často jsou na svoji schopnost vycítit blížící se nebezpečí hrdí a nabízejí své "služby" i ostatním. Následuje překračování vlastní zodpovědnosti ve snaze uchránit před hrozícím nebezpečím někoho dalšího, manipulace a snaha druhé ovládat. Tu si dotyčný ospravedlňuje tím, že mu jde o jejich prospěch.

Dítě, které má panický strach ze psa, který na něj zaštěká přes plot a uskočí bez rozhlédnutí do silnice, se může dostat do skutečného nebezpečí. A to je podstatou strachu - zaměří nás na fiktivní nebezpečí a skutečné nebezpečí pak útočí na naše odkrytá záda. A tak argument, že strach je přípravou na zvládnutí nebezpečné situace, je lží. Nejde o to, zda je strach fiktivní či opodstatněný - strach ochromuje a je vstupenkou na lavici poražených. Bojuješ, když to není třeba a stojíš jako zkoprnělý, když je třeba jednat.

U nás doma mají děti strach "zakázaný". To proto, aby se naučili, že mu nemusejí automaticky podlehnout. Že si mohou vybrat, zda se budou bát či nebudou. Dcerka přiběhne, že má v pokoji pavouka a že se ho bojí. Je dobré, když si zpět odnese radu co se strachem i co s pavoukem. Lidi často uvádějí strach jako omluvu svého jednání, jako by to byla síla, nad kterou nemá nikdo kontrolu a pokud tedy na nás strach dopadne, tak nás to opravňuje chovat se jakkoli nevhodně.

Zpráva na každý den v roce: Neboj se!

Bůh ale v Bibli více než 360krát vyzývá různé lidi k tomu, aby se nebáli, netřásli a neměli strach. Je to právě jedno "neboj se" na každý den. V Bibli se objevují přikázání, které bereme velmi vážně, i když jsou zmíněná jen jednou či dvakrát. Příkaz "neboj se" je však v Písmu tolikrát, že je nutné si přiznat, že mít strach je neposlušnost Božímu slovu. V tomhle světle je najednou cesta z pout strachu dost zřejmá - pokud porozumíš tomu, že strach je hřích, požádáš Boha o odpuštění, tak on tě od hříchu očistí. I od strachu. Protože očištění od hříchů skrze oběť Ježíše Krista na golgotském kříži je základní zkušeností křesťanství.

Strach není jen lidskou emocí, jde o duchovní mocnost. Z knihy Židům 2, 15 se dozvídám, že Ježíš "... vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví." Strach je tedy zbraň k zotročování a Boží syn položil svůj život pro to, aby nad námi tahle zbraň ztratila svou moc. Pokud pochopíme, že strach je zbraní nepřítele, odhalíme i jeho falešné rady pro naše rozhodování. Pokud strach tlačí a nutí nás zahledět se jedním směrem, pravděpodobně bude skutečné nebezpečí na druhé straně. Nebo jsou tam dokonce otevřené dveře a připravené vítězství. Strach nás směřuje pryč od Boží vůle a požehnání.

Dostaneme to, čeho se bojíme nebo čemu věříme. To je duchovní zákonitost. Víra i strach je tedy podobné spolehnutí se na neviditelné, ale v úplně opačném směru. A tak člověk, který se bojí, prožije, že problém, který očekává, se skutečně dostavil. Tím své očekávání potvrdí a ohodnotí jako správné a v dalším kole očekává problém s ještě větší jistotou. Tím roztáčí kolo víry na opačnou stranu, než co pro něj Bůh připravil. Proto je Boží příkaz "Neboj se, jen věř!" třeba poslechnout bez výmluv a odkazování se na předchozí zkušenosti. Tím je kolo zastaveno a vírou v Boží dobrotu pak roztočeno správným směrem. Každý, kdo dá Bohu svůj život a přijme odpuštění skrze krev Ježíše, má očekávat milost za milostí a naplnění Božích zaslíbení ve svém životě. Bůh je dobrý a má dobrou náladu. Satan je poražený a v našem životě už ztratil svůj vliv.

Nejen jednotlivci mohou být zastrašeni, ale i celé komunity či národy. Krásným příkladem, jak křehká je vláda strachu, je odvážný čin Davida v příběhu o Goliášovi v 1. Samuelově kapitola 17. Jeden bojovník pelištejského vojska tehdy držel několik dní v hrsti celou izraelskou armádu. Těm, kdo byli pod jeho vlivem, připadala jakákoli změna k lepšímu nemožná, ale David byl vůči tomuto duchu zřejmě imunní. Jeho odvaha a jistota v Pánu jakoby propíchla balónek strachu a osvobodila potenciál spící armády. Pokud neposlechneš strach, stane se z tebe Boží bohatýr a uvolníš k vítězství mnoho dalších.

A teď prakticky

Na konec několik praktických rad pro křesťany, kteří chtějí se strachem skoncovat:

• Láska zahání strach. Přijmi, že Bůh je dobrý a má tě rád. Nový zákon to říká jasně (například Jan 3, 16 a Marek 10, 18). Pokud máš dojem, že tebe se to netýká, že jsi výjimečný případ, pak je třeba nejprve skoncovat s pýchou.
• Omez příjem negativních zpráv a odřízni se od jejích zdrojů. Dej čas a prostor Božímu slovu a lidem, kteří tě inspirují k odvaze.
• Zakaž si myšlenky, které rozvíjejí negativní scénáře. Naopak, cvič se ve vizích a snech. Najdi několik způsobů, jak by špatná situace mohla dobře dopadnout a přemýšlej o nich. Ptej se Ducha svatého, jaký dobrý plán má on.
• Trénuj se v biblickém zacházení se starostmi. Nenechávej si je, ale dávej je Pánu a uč se na něj spoléhat (1 Petrova 5, 7) .
• Ježíš tě vysvobodil ze strachu - nárokuj si úplnou duchovní svobodu od strachu. Ze spolupráce s ním čiň pokání a dál se s ním nezaplétej.
• Jako těm, kdo mají věčný život, nám v nejhorším hrozí předčasný odchod do nebe J. Pokud najdeš Boží povolání pro svůj život a vstoupí š do něj, bude tvoje loď nepotopitelná. Nebo myslíš, že Ježíše nebo apoštola Pavla mohla zastavit bouře a mohla tak přerušit to, co pro něj Bůh připravil?

Svým jednáním proraz cestu ostatním, aby prožili svobodu od strachu a mohli vstoupit do života ve víře. Každý Goliáš potřebuje Davida a Bůh se ptá, zda půjdeš.